3 TOP cestovatelské zážitky
tož vidíte děcka jak se to pěkně rozjelo. a ani nevadí že jsem použil Andrejova newspeaku. zatím zapisuji Palau, Kolumbie,Panama. Mám obrovský rest vůči postsovětským republikám, tam toho taky bude hafo. Nedávno jsem byl nadšen i z tripu do Wroclavi a Gdaňsku. ono zážitky s domorodci jsou vždycky prča, ale dost blbě penosné na další adepty. proto zkusme jen cíle geografické s wow efektem.
1. Kilimanjaro - první černá Afrika, první velkej trek, první slzy štěstí při východu slunce.
2. Siem Reap - Kambodža - uvěznění uprostřed rušné křižovatky. První JV Asie.
3. Tankwa Trek - MTB závod v JAR. Celej Cape Town. Jídlo, lidé, atmosféra, oceán, Stolová hora, ...
Bonus: Splnění gamblerské trojkoruny: Prohrál jsem peníze v Monacu, v Las Vegas i v Macao :)
Bonus2: Celej Irán
1. Ostrov Corvo na Azorskych ostrovech a pohled do krateru.. ale cela atmosfera byla zivotni zazitek. Pokud vam jeste vyjde pocasi a je cista obloha. Nejlepsi “end of the world feeling”.
2. Gruzie + Island - zazitku z techto mist bylo strasne moc, asi nejde vyzdvihnout jen jeden. Mozna koupani v prirodnim termalnim bazenku na islandu na severu ktery jsme meli jen pro sebe pri 0 stupnich a vyhledem na zasnezene hory
3. Severni Korea - navsteva, ktera vas navzdy zmeni
Daniel: S Palau bych neotálel... až to tam zdevelopují Číňani tak veškerá atmosféra a relativní neditčenost půjde do hajzlu.
Jinak co do wow efektu, tak za mne jednoznačně Havaj, Palau a Japonsko.
Já vlastně vůbec nevím. Asi
1. Jezero Ontario, asi dost divný výběr, ale já vodní plochy obecně miluju a to jezero je pro mě nádherný, i výhled na něj z CN Tower
2. Pobyt v Marylandu v jednom milionářském městečku, úplně neskutečné. Bydleli jsme u kamarádů kamaráda a ty obrovský baráky a pozemky pro nás byly jak dz jinýho světa.
3. Když moje děti poprvé (ve školkovém věku) viděly moře
Koukám, že tu hodně lidí zmiňuje NYC, to já v top vůbec nemám. Ano, výhled z WTC je unikátní zážitek, který už nezopakuju, ale jinak si pamatuju, jak tam na mě všechno padalo. Socha svobody mě vyloženě zklamalauž tam jsou, kurvy šikmooké? co předvádí v Kambodži a jakým tempem je šílené... V Thajsku se slzou v oku vzpomínají na ruské turisty. Jak se dostat na Palau jednoduše? Z nějakého důvodu se zdá, že nejsnažším výchozím bodem je Seoul.
Daniel napsal(a):Taky mě to Palau zaujalo. Ale cena za letenku je relativně dost velká. Jedině nějakou pěknou chybku aspon někam poblíž. Jinak raději Raja Ampat. Na to se už nějaký rok chystám.Jak se dostat na Palau jednoduše? Z nějakého důvodu se zdá, že nejsnažším výchozím bodem je Seoul.
1. Havaj je moje number one. Tak třeba tichá, až důstojná atmosféra Pololu Valley na BI a potom taky každý okamžik na malém Molokai, který naštěstí není number one pro ostatní návštěvníky.
2. Úplně nejlépe upravená ryba jakou jsem kdy jedla na trhu v Kao-siungu na Tchaiwanu, kterou se mnou místní, včetně kuchaře, vybrali a připravili, ač jazyková bariéra byla značná. A ostrov Liuqiu tamtéž, kde se to obříma želvama jen hemžilo. A trek do domorodé Dali vesničky v Taroko NP.
3. Japonsko. Ač jsem měla pocit, že jsem před cestou dobře připravená, pořád jsem se jen divila. A to jídlo! Musim se tam vrátit.
Daniel napsal(a):už tam jsou, kurvy šikmooké? co předvádí v Kambodži a jakým tempem je šílené...
Jsou. Bohužel. V době kdy jsem tam byl (2013), tak vše bylo "za trest" zastaveno, protože Číňani trucovali kvůli tomu, že Palau přijalo nějaké Ujgury z Guantanama.
Situace se zřejmě opakuje: https://www.abc.net.au/news/2018...l/10160020
Daniel napsal(a):Dost obtížné představitelné. Však taky Thajsko je podle mne odstrašující příklad toho jak řešit masovou turistiku.V Thajsku se slzou v oku vzpomínají na ruské turisty.
Daniel napsal(a):Jak se dostat na Palau jednoduše?
Soul nebo Taipei
Pamatuji si místa, co na mě dýchla atmosférou.
- Japonsko - ostrov Mijadžima při západu slunce. Ty davy turistů se už dávno odvalily trajektem zpět do Hirošimy.
- Gent a jeho zvláštní středověká atmosféra. Ten výjev po výstupu z tramvaje v centru byl jako z jiného světa.
- Chorvatsko - ranní Plitvická jezera se čtyřmi psy po boku
- Jako malý v dánském Legolandu Škodou 120
- Moskva - shánění piva u Kremlu a jak se mě snažila sbalit recepční
- Thajsko - návštěva v Bangkoku u kamarádky
1. Shinkansen- vsechny rychle vlacky v japonsku, tesil jsem se na to jako malej Jarda a bylo to fajn.
2. Kempovani, respektive vychod slunce v Monument Valley bylo neco jako z katalogu. Nezazil jsem lepsi stanovani, ikdyz byl ten pisek uplne vsude :)
3. Splhani Jeepem po skalach v Moabu. Neskutecne auta, teren a kopec legrace.
A jeste bonusovy zazitek z Moskvy, kdy se cloveku bez znalosti azbuky vybil telefon a snazil se nejak trefit z rudeho namesti zpet do hotelu, aneb toho taxika nepotrebuju, v metru to nejak dam :-D
Já nejraději vzpomínám na výlet spojený se sportovním zážitkem a to na Portugalsko v roce 2004, kdy se tam odehrálo pro nás docela úspěšné fotbalové mistrovství Evropy. Ještě před odjezdem jsme si vyslechli v hospodě při sledování prvního zápasu ve skupině za stavu 0:1 s Lotyšskem hodně posměšných poznámek, že kvůli té blížící se ostudě naší repre jsme mohli radši ušetřit peníze a dovolenou a zůstat doma. Zápas jsme nakonec otočili a my se vydali na cestu v partii asi 20 fanoušků z jižní Moravy a zažili svělý týden. Snad náš nejkrásnější zápas v historii s Nizozemskem v Aveiru (samozřejmě vítězný), Deutschland auf wiedersehen! při výhře našich náhradníků nad Německem v Lisabonu, skvělá partie lidí, perfektní relax v Praia da Rocha, spousta zážitků...tak tohle nikomu z nás z hlavy nevyprchalo a rádi na tu cestu vzpomínáme. Prostě nejenom nádherná země, ale k tomu plno zážitků s úžasnou partou lidí.
Tezko rict , kazda cesta ma v sobe neco , asi bych to taky musel rozdelit na cestovani drive a dnes
1 .S toho uplneho zacatku jeste jako kluk prvni spatreni more ( Balt. o rok pozdeji Jadran ) stejne silny zazitek pak taky jako kluk prvni ledovce ( Rakousko , Svycarsko ) a lanovka z Chamonix pod Mont Blanc , nebo zubacka v Zermatu
2.uz jako dospely z Evropy pak tyden na Islandu
3. prvni dve cesty mimo Evropu , kazda trvala rok a byly to cesty s batohem a prazdnou kapsou , tedy bez penez , bez nejakeho planu , z nutnosti hledat cestou praci . spolehat na pomoc cizich ( USA, Novy Zeland , Jizni Amerika )
a pak tedy soucasna doba , predem planovane cesty a taky necekane zazitky
1, plavba na Aranske ostrovy a zpet za takoveho stavu more , kdy jednoznacne lod nemela plout , nevim ktera cesta byla horsi ,,asi ta zpatecni
2. Kanarske ostrovy moje srdcovka
3 . Koupani na Mauritiu
Jako bonus bych rekl jeste hory jak drive ,tak pozdeji Bolivie - Chacaltaya 535om , Maroko - Troubkal 4175 m
Tak jsem tak nejak premyslel a moje TOP 5 je asi nasledujici:
1. vyslap na Haiku Stairs na Oahu a pak samozrejme nejake treky na Kauai do Waimea Canyonu
2.oslava Dia de los Muertes s rodinou sestrina pritele primo na Mexickem hrbitove
3.treky na Kauai ve Waimea Canyonu nebo Na Pali Coast
4.vychod slunce v Baganu v Myanmaru
5.muj oblibeny Antelope Canyon ( srdcovka z USA)
mohl bych toho samozrejme vypichnout vic napriklad celou navstevu Japonska nebo NP v USA , Maroko.... atd....
Tak téma je 3 nejlepší. Mikir to víc než zdvojnásobil , čemuž se u něho nikdo jaksi nemůže divit a už se s tím vezou i další :)
Mikir to dokonce ztrojnásobil, má 3+3+3 bonusové:-) Za mými největšími cestovatelskými zážitky vždy stojí nějaký příběh a zde není není prostor, abych ho k tomu napsal. Pokud beru zážitky bez příběhu, tak na první dobrou takto:
1) Maui - pro mně zážitkový koncentrát. Když koupání, tak to není jen krásné moře a pláž, ale v Napili v moři duha nademnou, želva plave vedle mně a v dálce za mnou vyfukují gejzíry velryby.
2) Ubud a okolí na skůtru + každodenní odpolední relax v hotelu Tjampuhan
3) první longhaul v businessu s Qatar Airways - aneb dovolená začíná už v salónku před odletemNo, vybrat tři jednotlivé zážitky je těžké, ale asi bych jmenoval následující:
1) Ustica - moje první dovolená, kterou jsem celou sám organizoval na vlastní pěst, skutečnost, že nikdo na ostrově nemluvil anglicky (takže následoval večerní rychlokurz základů italštiny, abychom si aspoň objednali v restauraci) a dobíhání trajektu, na kterej jsme si lístky kupovali asi 5 min před odjezdem a kdyby nám ujel, tak bychom se z ostrova v následujících několika dnech kvůli počasí nejspíš nedostali
2) Kosovo - jednak překvapení, že to tam vypadá líp než v Srbsku, pak v Gračanici holka v bistru, které jsme se ptali jestli neumí anglicky a ona že ne, ale že je venku její kamarád který umí německy... Po tomto zjištění nám bylo jasný, dotaz jestli ví odkud jede bus zpátky do Niše asi nebude mít valný úspěch - ale zkusili jsme to - a taky že neměl, řekla že vůbec netuší, a přitom bus stál ani ne 100 m od toho bistra. No a třešničku na dortu tomu dalo, když se ten bus při zastávce v Prištině rozbil, museli jsme ho roztlačovat (neúspěšně) a vypadalo to, že asi nikam nepojedeme. Naštěstí po asi 15 minutách co do motoru koukali 3 inženýři se autobus povedlo nastartovat a úspěšně jsme se vrátili do Srbska.
3) Thajsko loni - moje první cesta mimo Evropu, ten pocit, když jsme vyšli z letiště a pleskl nás do obličeje ten vlhký horký vzduch, typický pro JV Asii, zjištění, že jsme vlastně uprostřed džungle a že na mapě všechno vypadalo mnohem jednodušeji. První chytání místního autobusu a doprava do města. Samozřejmě pouliční jídlo. A v neposlední řadě bych ještě vypíchnul ježdění na skútru, kdy jsem nikdy před tím skútr neřídil - babě v půjčovně jsem říkal že jasně že jsem to řídil (a přitom jsem ani nevěděl jak se to startuje :D ), která mě prokoukla a všechno vysvětlila.
LuckyB: tak to jsi s tím skútrem byl opravdu lucky, já ho taky nikdy neřídil, a když jsem si ho chtěl půjčit a řekl jsem to, a ptal jsem se, jak se to ovládá, jestli ty páčky u řidítek jsou brzdy (jako na kole), tak mi to holka odkejvala, zkusil jsem se rozjet a zjevně to brzdy nebyly... tak tak, že jsem někoho nepřejel a skútr nerozbil. Na půjčení nedošlo a dodnes nevím, jak se na tom brzdí. :-)
Hmmm, musela jsem dlouho premyslet :)
1.) Jedna z prvnich dovolenych vubec, nocovani s pritelem na uplne prazdne plazi na Lefkade, pod nadhernym hvezdnym nebem s ‘intimnimi chvilkami.’ Moc jsem jako mala koukala na horory, tak ted mam na osamocenych mistech v prirode v noci hrozny strach, bojim se, ze me sezere vlkodlak :))) Tam se to misilo s pocity hruzy a romantiky zaroven :D
2.) Guatemala - jezero Atitlan, vzbudit se v chatce na samotce, bez elektriny, a jen se koukat na tu nadheru.
3.) Trek z vesnicky Non Khiaw v Laosu k mistnakum a nasledna cesta na motorce zpet, protoze jsem z tech jejich susenych veverek a nejake travy, ktere rikali ‘morning glory,’ dostala hroznou strevni chripku. :)))
Já to mám trošku jinak:
1. Když jsem vzala svoje 2 děti (10 a 12 let) na sólovýlet do Armenie a nocnim vlakem do Gruzie do Batumi
2. Když jsem vzala svoje 3 děti ( jeste 3- leteho) na sólo poznávacku Monaco a Azurove pobrezi
3. Jeste bez deti okruh po Islandu se vsim vsudy ( ostrovy, velryby, Hekla....)
Je těžké vybrat top3. Nakonec jsem zvolil místa, kde jsem se opakovaně vracel nebo se ještě určitě chci vrátit.
1) Skotská vysočina pro svou atmosféru, všudypřítomnou whisky a krásnou přírodu na severu.
2) Kambodža (a nejen Siem Reap).
3) Soul - což byla má první Asie a zároveň první cesta s CL (díky).
Jako bonus přidám infinity pool s výhledem na Petronas na střeše Regalia Residence v Kuala Lumpur kde se sice nutně vrátit nepotřebuji, ale fotkou odtamtud jsem nasral nejvíce kamarádů ;-)
mirjur napsal(a):LuckyB: tak to jsi s tím skútrem byl opravdu lucky, já ho taky nikdy neřídil, a když jsem si ho chtěl půjčit a řekl jsem to, a ptal jsem se, jak se to ovládá, jestli ty páčky u řidítek jsou brzdy (jako na kole), tak mi to holka odkejvala, zkusil jsem se rozjet a zjevně to brzdy nebyly... tak tak, že jsem někoho nepřejel a skútr nerozbil. Na půjčení nedošlo a dodnes nevím, jak se na tom brzdí. :-)
Zajímavé :D možná jsi měl jen vadný kus, nám všechny motorky v Asii brzdily v pohodě (s pomocí těch páček u řidítek, jako na kole).
Ono je ovšem potřeba ubrat plyn ;-) Je to klasika - máš strach že tě to vysadí, tak se křečovitě držíš řídítek a ještě si přidáváš. Ale taky mi poprvé půjčený skútr nešel nastartovat (klíčkem se to fakt nestartuje) a pod sedadlo jsem se dostal až po telefonátu zkušenějšímu kolegovi ;-)
Jo, to bude asi ono. No když na tom člověk sedí poprvé, to je těžko... :-) A taky se to vlastně dá započítat do cestovních zážitků, teda né že bych z toho byl nějak extra odvázanej... :-)
Za 5 a 3/4 roku na cestach (v souctu) mam tech top cestovatelskych zazitku tolik, ze nejsem schopny vybrat jen tri, kdyz to je casto neporovnatelne. Vyberu neco z kazdeho kontinentu nebo jeho casti, kde jsem stravil hodne casu.
Novy Zeland: Z mnoha treku vyberu 11-denni (North West Circuit + Doughboy Bay) na Stewartove ostrove vcetne vystupu na nejvyssi horu a mnoha plazi bez lidi a 5-denni Copland Pass od zapadu a stejnou cestou zpet s vyhledem z ledovce na Mount Cook a koupanim v prirodnich termalnich jezirkach 4 dny z peti. Z kratkych treku zminim Gertrude Saddle se snad nejlepsim vyhledem z NZ. Vetsinu treku vcetne techto jsem sel sam a lidi cestou moc nebylo.
Australie: Koupil jsem si starsi terenni auto s luzkovou upravou (preklizkou na nozkach), se kterym ty nejlepsi zazitky byly hlavne v Zapadni Australii napr. jizdy po plazich (u Broome jsem tam i zapadl a vyhrabal se plastovou lopatkou), jizda do krasneho Bungle Bungle Range v NP Purnululu, objevenem pro okolni svet az v roce 1983 z letadla, kde jsem nekdy na horizontech nevidel pres kapotu dopredu a musel projet 40 cm hluboky brod. Pri teto ceste zminim i snorchlovani u Ningaloo Reef s 8-metrovym zralokem velrybim, ktery byl asi 2 metry pode mnou. Z vychodu byly nejlepsi 3 dny na nejvetsim pisecnem ostrove na svete Fraser Island, kde se jezdi po plazich nebo uzkych pisecnych cestach a je tam nekde i destny prales a mnoho jezer s pruzracnou modrou vodou a jednemi z nejbelejsich plazi na svete (napr. Lake McKenzie, nektera jezera maji barvu caje).
Oceanie: Na Tonga jednak souostrovi Ha'apai, kde jsem navstivil 5 ostrovu, mezi nimiz jsem prejel na lodi, na kole po silnici, pesky pri odlivu i preplaval a na ostrove Uiha jsem spal v domku krale v posteli kralovny (pozval me tam jeho spravce, kral mel domku vice a jezdil tam malokdy). V soustrovi Vava'u to bylo snorchlovani s keporkaky (samice, samec a 2-tydenni mlade) a pak celodenni vylet zdarma na jachte (katamaranu) s novozelandskou rodinou mezi ostrovy s dalsim snorchlovanim tentokrat s vice rozdovadenym keporkakem. Nalozil jsem si i pujceny morsky kajak a cast dne se projel sam mj. na plaz a do jeskyne se stovkami ryb. Vylet a 2 noci v nejlepsim hotelu vcetne jidla platily mne a Novozelandanum (ti na te jachte stravili predchozich 8 dni, i par dalsich melo zaplaceny hotel) Royal Tongan Airlines (nasledujici rok skoncily v likvidaci). Porouchalo se jim ten den totiz jedine stredne velke letadlo a mensim stihly v sobotu pred setmenim odvezt jen cast lidi (za tmy a v nedeli se na mensich ostrovech neletalo). Vse vyse uvedene vcetne NZ je z roku 2003, i kdyz jsem byl v teto oblasti mnohokrat.
Jizni Amerika - jih: 3-denni plavba trajektem z Puerto Natales do Puerto Montt pri vetsinou krasnem pocasi, coz tam nebyva. Fotky jsou tady: https://www.zonerama.com/liborst...bum/681272
Jizni Amerika - stred: 4-denni cesta Lancruiserem s ridicem a kucharkou z Tupizy do Uyuni vcetne vyjezdu po ceste na svahu sopky Uturuncu do 5300 m n.m. (dal byl zmrzly snih, jinak se da i do 5500) a pesky do 5650 m n.m. (pak uz to bylo na vystup bez macek moc strme). Posledni den vychod slunce uprostred Salar de Uyuni a pak Isla del Pescado, kde nikdo krome nasi 6-clenne skupiny nebyl (v predchozich dnech bylo okolo ostrova jeste dost vody, tak se tam jinym ridicum nechtelo).
Jizni Amerika - sever: Vystup na Cotopaxi po ledovci se seraky v noci par dni po uplnku (s pruvodcem a jednim Francouzem, ktery byl poprve v zivote na snehu). Vychod slunce na vrcholu s vyhledem na snad vsechny ekvadorske sopky, z toho 2 kourici. Cestou dolu off-road ve sterku s Landcruiserem kvuli opravovane silnici.
Severni Amerika - jih: 4-denni trek do Sierra de la Laguna na jihu Kalifornskeho poloostrova s unikatnim ekosystemem, nejdriv sam, pak s kluky z nedalekeho La Pazu. Mel to byt prechod hor - podle Lonely Planet mozny, ale podle mistnich a meho zjisteni temer nemozny, tak jsem se musel vratit a s kluky jsem se snadno dostal zpet do civilizace.
Severni Amerika - stred: 4 dny v NP Yellowstone, zminim aspon funeni bizona vecer pobliz meho stanu v kempu.
Severni Amerika - sever: Yukon mj. s vyhlidkovym letem nad ledovci a tesne nad zalednenymi vrcholky NP Kluane a dale silnice v okoli Dawsonu napr. vecerni vylet po nevyasfaltovane Dempster Highway na Two Moose Lake s pasoucimi se losy a temer pulnocnim zapadem slunce.
Asie - zapad: Vystup na Kazbek s aklimatizacnim vystupem na nedaleky velmi strmy hreben Ortcveri (s kamarady a mistnim pruvodcem, ma 1. delsi cesta a 1. vysokohorsky vystup mimo Tatry).
Asie - stred: Cesta z vesnice Gokyo k 6. jezeru s vyhledy mj. na Everest. Nikoho jsem temer cely den nepotkal a v jezere v 5000 m n.m. jsem se i osplouchnul.
Asie - vychod: Moluky - nekde krasne plaze, nekde jedno z nejlepsich snorchlovani na svete (Hatta Island) a pobliz velryby. Na severu mnoho sopek s peknymi vystupy a vyhlidkami. Minimum turistu a velmi mili mistni lide.
Evropa: Trek pres NP Saltfjellet-Svartisen v severnim Norsku: https://www.zonerama.com/liborst...bum/932999